Historie sjezdového lyžování:

Prvotní pohyby na sněhu byly na sněžnicích. Používali je už lidé ve Skandinávii 2500 let př.n.l. Dnešní sjezdové lyžování má počátky v 19. století, kdy  vynalezl Nor Sondre Norheimov (nazýván také otcem moderního lyžování) vázání. Tento druh vázání byl s volnou patou - telemark. Tento název pochází z kraje Telemark, kde Sondre žil. V průběhu  19. st. došlo lyžování do alpských zemí, kde se technika přizpůsobila vysokohorskému terénu. Sjezdové lyžování vzniklo jako druh zimní zábavy. Je mladší než běh na lyžích i skoky na lyžích, ale o něco starší než akrobatické lyžování.

Mezinárodní lyžařská federace (FIS) vznikla roku 1924. Poprvé se alpské (sjezdové) lyžování dostalo na olympiádu v roce 1936. Světový pohár se jezdí od roku 1967.
 

   

         

 
 

Úvodní strana      -      Akce a aktuality

zimní den

     Moje zimní lyžařská sezóna začíná v září, ale to už jsou za mnou první ledovce o prázdninách, kdy pilujeme techniku. Touto dobou začíná intenzivní lyžování, kdy každý druhý týden až do závodního období jezdíme na ledovce. A jak tedy vypadá můj zimní den?

     Budíček je v půl sedmé a následuje snídaně. Uděláme si s sebou svačinu a odjíždíme na ledovec, kde probíhá dopolední trénink. V poledne přijde řada na svačinu a vzápětí následuje odpolední trénink, buď volné jízdy nebo v tyčích. Domů se vracíme většinou okolo 16. hodiny. Pak si společně něco uvaříme. Po večeři mám teoreticky volno, ale prakticky se učím, protože musím dohánět zameškané učivo ve škole.

     Tím ale náročný program nekončí. Následuje totiž kondiční příprava, která trvá zhruba hodinu. Poté se intenzivně učím, protože večer ještě rozebíráme s trenérem video z dnešního tréninku a hodnotíme výkony, co se povedlo či co je třeba zlepšit. Tento program trvá do půl desáté. Ale stále povinnosti nekončí - musím provést údržbu lyží a namazat je. 

     Takto vypadá každý můj den,když jsem na soustředění na ledovci. Jak je vidět, čas na zábavu se tam opravdu nenajde.

     V týdnech, kdy jsem ve škole, mi nastává další práce - musím dohnat zameškané učivo, dopsat sešity a doplnit písemné práce, protože mám individuální plán. Takže po příchodu ze školy domů se nejen připravuji na zkoušky, ale ještě k tomu mám každodenní kondiční trénink : běhání, jízdu na kole, plavání, posilovnu, trampolínu...

     Koncem listopadu mi začíná závodní období. Absolvuji je nejen u nás, ale i po Evropě - v Rakousku, Francii, Itálii, Chorvatsku, Slovinsku... Toto období je zvlášť náročné, protože se všude dopravuji autem (s rodiči, trenérem), a tak je velice unavující celý den závodit a pak ještě zdolávat několikahodinový přesun do dalšího místa závodu. K tomu se navíc připojuje starost o nákup potravin, vaření jídla, shánění ubytování a samozřejmě péče o výbavu a mazání lyží.

     Například v letošní sezóně jsem sice Vánoce strávila s rodinou, ale již 26.12. jsem odjížděla na ledovec. Následovala řada závodů, a tak jsem se domů vrátila až na Velikonoce. Během těchto měsíců jsem doma pobyla pouze 5 dní, které jsem strávila ve škole, kde jsem dělala zkoušky, abych řádně ukončila pololetí. 
 
  Přibližně v polovině dubna končí závodní sezóna. Pak během dvou měsíců musím kromě každodenní kondiční přípravy chodit do školy a doplnit si tři měsíce zameškaného učiva, dopsat sešity, složit zkoušky.

    A začíná letní sezóna.




Historie vodního lyžování:

Vodní lyžování je poměrně mladý sport, jehož první záznamy pocházejí z USA. V roce 1925  se zasloužil Newyorčan Fred Waller o konstrukci a patentování prvních vodních lyží. K přelomové události došlo v roce 1928 v Miami na Floridě, kde na první veřejné exhibici odvážlivec Dick Pope veřejně předváděl první skoky na lyžích z dlouhého nakloněného můstku, tím vznikla disciplína skok. V Evropě první záznamy pocházejí z Francie z roku 1929.
V roce 1939 byla založena první Asociace vodního lyžování v Americe. Během 30. let v USA a Evropě se objevují první záznamy o figurální jízdě.
Druhá světová válka přerušila založení světové federace a až v roce 1946 byla založena Mezinárodní unie vodního lyžování.

Začátky v Čechách
První informace o pokusech vodního lyžování pochází z roku 1955. Místí učitel školy ve Vranově nad Dyjí jezdil na tamější přehradě  s žáky sportovního kroužku na dlouhých lyžích za malým parníkem. V roce 1967 bylo zaregistrováno 42 oddílů s 1840 členy v bývalém ČSSR. K velkému úpadku vodního lyžování, téměř o 33%, došlo v 70. letech minulého století.

    

   

  





 
2009 - 2021 © Verca-z.cz | Veronika Zelenková
Pokud máte zájem vyměnit si zpětný odkaz, prosím, napište nám na email.
Výměna odkazů: www.seznam.cz, www.centrum.cz, www.atlas.cz